Rosný bod a stropní chlazení

Možná si někteří ještě vzpomeneme na podrobnou rozhlasovou předpověď počasí a stavu vodních toků. Dodnes asi stále netušíme, pro koho ji vysílaly dokonce trojjazyčně… Zněly tam mimo jiné tyto údaje: „Výška, tlak, teplota, rosný bod“. Dnes se budeme věnovat právě rosnému bodu, ne však v souvislosti s počasím, ale se stropním chlazením. Tento přirozený, zdravý, ekonomický a progresivní způsob chlazení interiérů totiž aktivně pracuje s fyzikální veličinou zvanou rosný bod. Bez přehánění můžeme tvrdit, že jde o symbiózu. Hodnota rosného bodu v místnosti má na správné fungování stropního chlazení zásadní vliv. Čtěte, jak spolu souvisí rosný bod a stropní chlazení a proč je jejich vztah důležitý.

Mýty a fakta

Pokud bychom vystavili žebříček nejznámějších mýtů o stropním chlazení, na nejvyšších příčkách by určitě byl tento: „To nemůže fungovat, protože se všechno bude rosit a zplesniví i nábytek…“ Je sice historická pravda, že průkopníci stropního chlazení na počátku minulého století bojovali se silným nepřítelem. Bylo jím právě orosování chlazených stropů. Technicky a technologicky jsme však o sto let dál. Dnešní správně regulované a nastavené stropní chlazení nemá důvod bojovat s orosením chlazeného stropu. Protože systém aktivně pracuje s hodnotami rosného bodu v chlazené místnosti. Chlazení je aktivně regulováno tak, aby se neorosil ani strop, ani zrcadla a ani vaše brýle.

Fyzikální principy

Stropní chlazení je v podstatě podlahovka, ale úplně naopak. Místo topení chladí a není instalováno v podlaze, ale v nebo na stropě. Ten je vodou v chladicím roštu chlazen na maximálně 20 ° C a od něj je sálavým způsobem chlazen interiér. Aby se fyzikální principy stropního chlazení doslova nebily s fyzikálními podmínkami interiéru, je třeba sledovat rosný bod. Je to teplota, při které se vzduch v důsledku ochlazování nasytí vodní párou, aniž mu byla dodána zvenčí. No a při poklesu teploty pod teplotu rosného bodu vodní pára ve vzduchu kondenzuje. Vztah teploty interiéru, vlhkosti vzduchu a teploty rosného bodu je poměrně komplikovaný. Proto je třeba vlhký vzduch v interiéru chladit doslova „citlivě“, aby nekondenzoval.

Stropní chlazení a rosný bod si v dnešní době dokážou rozumět při dodržení správných postupů.

Rosný bod a stropní chlazení

Z fyzikálních principů fungování stropního chlazení jednoznačně vyplývá, že hodnota rosného bodu v místnosti je klíčová. Zjednodušeně: pokud je povrchová teplota chladicího stropu nižší než teplota rosného bodu v jeho blízkosti, dochází ke kondenzaci. Ta je při chlazení místnosti nežádoucí, protože by kromě negativního působení na povrchovou vrstvu stropu dokázala i snížit efektivitu chlazení. Kondenzaci dokážeme eliminovat pomocí prostorových termostatů, ideálně umístěných v každé místnosti, kterou chladíme stropním chlazením. Pokud je třeba, termostatům mohou pomáhat i externí snímače rosného bodu. Má to však své limity. Z důvodu rizika koncentrace stropní chlazení obecně, ale zejména v suché variantě nedoporučujeme:

• v interiérech s dlouhodobou a permanentní nadlimitní vlhkostí,
• hlavně v koupelnách,
• v saunách,
• v místnostech s interiérovými bazény nebo vířivkami.

Vztah rosného bodu a stropního chlazení…

… by měl být nastaven když ne v symbióze, tak v relativní rovnováze. Dnešní pokročilé systémy regulace dokonce umožňují instalovat stropní chlazení i tam, kde to donedávna nebylo možné. Samozřejmě, v kombinaci s vhodným systémem větrání, protože stropní chlazení samotné nedokáže aktivně měnit vlhkost vzduchu v interiéru. Vztah rosného bodu a stropního chlazení je jedna z klíčových otázek souvisejících s plošným chlazením interiérů. Odpovědi jsou jednoznačné a v současnosti už nemusí být předmětem fám a mýtů týkajících se stropního chlazení. Rosný bod a stropní chlazení spolu dokážou žít, aniž by si navzájem způsobovaly vážnější problémy nebo újmy. Ve standardním, téměř partnerském vztahu.