Stropní chlazení je tu s námi desítky let

Každý, kdo se profesionálně věnuje stropnímu chlazení, ví, co to znamená obhájit funkční systém. Navzdory tomu, že stropní chlazení je tu s námi už desítky let, předsudky a mýty musíme vyvracet i dnes. Je to něco podobného jako vysvětlovat Eskymákovi principy hledání vody na Sahaře. Protože vůbec nevěří, že tam voda je. Principy fungování stropního chlazení však nejsou otázky víry. Platí zde fyzikální zákony, a to jsou ty přírodní, neměnné a fungující, navzdory tomu, že si mnoho lidí možná myslí opak. Čtěte fakta o tom, jak stropní chlazení funguje a jaké mýty o tomto řešení chlazení interiérů stále kolují.

Historie

Mnozí víme, že první podlahové plošné topení (a z něj odvozené stropní) vzniklo v Anglii a Holandsku před téměř sto lety. Více lidí asi překvapí, že první stropní chladicí systém byl instalován v rámci rekonstrukce Bank of England v Londýně už ve 30. letech minulého století. Šlo o kombinaci podlahového vytápěcího a stropního chladicího systému, tvořeného měděnými trubkami v omítce stropu. Podobné systémy fungovaly ve vícerých velkých budovách v Evropě, včetně Říšského sněmu v Berlíně. Problém kondenzace už tehdy inženýři řešili systémy nuceného větrání. První stropní chladicí řešení byla finančně náročná a nedočkala se rozšíření v běžné výstavbě.

Mýty a fakta

Moderní stropní chladicí systémy jsou funkční součástí administrativních i obytných budov několik desítek let. Stropní systémy Rehau chladí interiéry už přes 20 let, v Česku je realizováno už kolem 100 tisíc m2. Navzdory tomu o stropním chlazení koluje více mýtů, polopravd, předsudků a nesmyslů:

„V Česku nepotřebujeme chladit, ale pořádně topit”

Topit je třeba v zimě, v Krkonoších i pořádně. V dobách klimatických změn způsobených globálním oteplováním už ale i u nás potřebujeme v létě interiéry chladit. Průměrná roční teplota v České republice stoupla od roku 2009 do roku 2018 už o 1,2 °C.

„Chlad od stropu není zdravý a pro člověka přirozený”

Naopak, proti všem konvenčním způsobům chlazení interiéru je stropní chlazení nejpřirozenější. Zdravotní benefity jsou nepopíratelné, stropní chlazení nevíří vzduch a nečistoty v něm tak jako všechny ostatní způsoby chlazení.

Stropní chlazení má mnohé zdravotní a komfortní benefity.

„Nemůže to fungovat, každý přece ví, že teplý vzduch stoupá nahoru”

No a právě proto je logicky potřeba chladit zhora. Není to ale tak jednoduché, cirkulace vzduchu v interiéru je poměrně složitá fyzika. Stropní chlazení ale nechladí prioritně vzduch, od stropu se sálavě chladí stěny, předměty, lidé, zvířata i vzduch. Tepelný komfort stropního chlazení se nejvíc blíží ideálnímu komfortu.

„Musí to být drahé, nejprve je třeba chladit vodu”

Investice do systému stropního chlazení není nízká, rychle se však vrátí v provozních nákladech. Systém má méně náročný provoz než běžná klimatizace, komfortní a zdravotní benefity jsou k nezaplacení.

„Stropní chlazení rosí strop”

Správně nastavený a regulovaný systém v kombinaci s řízeným větráním nezpůsobuje kondenzaci na stropě. Navíc jsou nároky na systém větrání nižší než u jiných způsobů chlazení.

Katedrálové výklady

Už jsme navrhli, že výklad principů fungování stropních chladicích systémů bychom měli realizovat v katedrálách. Zážitkové učení by mohlo pomoct i vyvracet mýty. Příjemný a nevtíravý pocit chladu ve stavbách s vysokými klenbami se nejvíce blíží pocitu ze stropního chlazení. Katedrálová názornost a odborné argumenty zřejmě přesvědčí i „nevěrce“. A i kdyby náhodou ne, kolem sto tisíc realizovaných čtverečních metrů stropního chlazení Rehau v naší zemi je silný argument. Plošné stropní chladicí systémy jsou dnes ideálním řešením chlazení administrativních i obytných interiérů bez ohledu na mýty, které stále o stropním chlazení kolují.