Jaká je spotřeba energie u stropního chlazení?
Žijeme reálně v dobách nejen klimatické změny, ale i klimatické krize. Ano, i u nás, a to až v takové, že ani v Krkonoších pomalu není na čem lyžovat. Nebudeme šířit poplašné zprávy, protože je to fakt: důsledky klimatické krize budou muset řešit už naše děti. Výrobci i prodejci stropních chladicích systémů ví své. Dnes už mohou klidně tvrdit to, co má každý hypochondr vytesáno na náhrobním kameni: „Já jsem vám to říkal…“ Stropní chlazení není „panská vymoženost“ ani zbytečný luxus. Opravdu ne, dnes už je to praktická nutnost. Čtěte v souvislostech, jaká je spotřeba energie u stropního chlazení.
Mýty a fakta
Základní mýtus týkající se stropního chlazení známe všichni: „V Česku potřebujeme pořádně topit, ne chladit.“ Ano, v zimě je sice potřeba topit, ale v létě už i chladit. Proč? Průměrná roční teplota stoupla i v našich nejsevernějších okresech o 2 °C. Covidový rok 2020 byl v Česku historicky jedním z nejteplejších a plných klimatických extrémů. Proto neobstojí žádný mýtus týkající se stropního chlazení a je potřeba řešit ne jestli, ale jak na to. Jak ze systému dostat co nejvíc dlouhodobého užitku při co nejnižších nákladech. O zdravotních benefitech také nemá smysl vést polemiku. Protože ani v oblasti zdraví a komfortu celoplošné stropní chladicí systémy nemají relevantní konkurenci.
Na spotřebu stropního chlazení má velký vliv zdroj, který chladí vodu.
Výkonové parametry stropního chlazení
Kvalitní systém stropního chlazení dokáže v praxi osvědčených podmínkách nabídnout normovaný chladicí výkon v rozmezí až 60–70 W/m². Povrchová teplota by neměla přesáhnout 19–20 °C a prostorová teplota 26 °C. Maximální dosažitelný výkon stropního chladicího systému závisí kromě teploty prostředí a chladicí kapaliny hlavně na:
- rozestupech pokládky a ploše chladicího roštu,
- rozměrech trubek,
- skladbě stropu,
- nastavení a regulaci systému,
- vlhkosti a rosném bodu prostředí.
Spotřeba energie stropního chlazení
Provozní náklady ovlivňuje více proměnných. Je rozdíl, pokud budete systém využívat jako chlazení pro plnou zátěž, v kombinaci se systémy podlahového nebo stěnového chlazení, případně jako dodatečné chlazení k ventilačním nebo klimatizačním systémům. A nakonec není jedno ani jakým způsobem budete chladit vodu v systému a zajišťovat její cirkulaci. Pokud ale zvolíte i energeticky náročnější způsob chlazení, například chiller, provozní náklady budou vždy i o 20 % nižší než na klimatizační systém. Bavíme se o běžném rodinném domu s výměrou 200 m². V něm se mohou průměrné provozní náklady hlavně na spotřebu energie v systému stropního chlazení hýbat mezi 1 250 – 2 500 Kč. Ne měsíčně, ale ročně.
Dva v jednom je nejefektivnější systém
Systém plošného stropního chlazení má oproti ostatním konvenčním způsobům klíčovou a nezanedbatelnou výhodu: u správného nastavení a dimenzování dokáže v létě chladit a v zimě topit. V podstatě jde o jednu investici do systému se dvěma způsoby využití. Provozní náklady kvalitního stropního chlazení jsou oproti benefitům systému zanedbatelné. Klíčový u výšky energetických provozních nákladů je způsob chlazení a distribuce vody v systému. Nejefektivnější je systém dvou studní, kde jsou náklady na chlazení téměř eliminovány. Energeticky nejnáročnější je využití chilleru nebo tepelného čerpadla. V každém případě jsou provozní náklady stropního chlazení vždy zásadně nižší než u klimatizace.