To chce klid a nohy v teple“ – lapidární švejkovská průpovídka určitě nepostačí k definování tepelného komfortu vnímaného a pociťovaného člověkem. Jelikož cokoli lidsky vnímané a pociťované je subjektivní, můžeme sice očekávat normativní vymezení, ale jistě ne taxativní a direktivní. I tepelný komfort jakožto biologicky vnímaná škála pocitů souvisejících s teplem přece musí být nějak definován a vymezen. Pokud pracujeme s teplem ve vztahu k člověku v souvislosti s jeho pobytem v budově, musíme se hýbat v jistých fyzikálních, technických a biologických mantinelech. Pokud chceme dosáhnout ideálního tepelného komfortu, zkusme nezačínat od podlahy, ale naopak od stropu.

Definujme

Tepelný komfort

  • laicky: pocit tepelné pohody v interiéru „tak akorát – ani zima, ani teplo, ani chladno, ani přetopeno,
  • odborně: normativně daný souhrn měřitelných veličin, charakteristik a vlastností interiéru, které mají vliv na optimální, pozitivní nebo negativní vnímání tepelného komfortu konkrétním člověkem v konkrétním prostředí.

Faktory ovlivňující pocit tepelné pohody a kvalitu tepelného komfortu v interiéru

  • teplota vzduchu,
  • vlhkost vzduchu,
  • rychlost proudění vzduchu,
  • velikost a topografie interiéru,
  • povrchová teplota ploch a předmětů,
  • aktivita a činnost člověka,
  • oblečení člověka.

Vnímání tepelného komfortu je vždy subjektivní, aby však bylo možné objektivně určovat a měřit jeho hodnoty, limity jsou dány vyhláškami a normami. Normativně definovaný tepelný komfort musí být zohledněn v přípravné projektové fázi výstavby objektu.

Víte…

… že v reprezentativním průzkumu Healthy Homes Barometr 2016 ze 14 000 respondentů ze 14 evropských zemí pociťovalo v létě přehřívání svého obytného interiéru až 87 %? Více než třetina dotázaných v létě v přehřátých interiérech pobývala pravidelně. Už před 5 lety bylo letní přehřívání obytných a pobytových interiérů v Evropě vážnějším problémem než nedostatečné vytápění v zimě.

Normy a principy nepustí

Vše související s tepelným komfortem určují technické i hygienické normy a vyhlášky. Ty naše jsou evropsky aproximované a platí prakticky ve všech zemích Evropské unie. Z normativního pohledu, ale také z pohledu vnímání tepelného komfortu nemá stropní chlazení konkurenci. Vyplývá to samozřejmě také z principů fungování sálavého systému chlazení. Distribuce chladu, tepla a energie sáláním je pro lidský organismus jednoznačně nejpřirozenější. Je totiž neagresivní, sálavé chladicí stropy pracují s přijatelnými teplotami a „neochlazují“ interiér agresivním vháněním proudu extrémně studeného vzduchu. Kromě toho vzduch nevíří, nezpůsobují průvan a díky příjemné energii sálání působí na optimální vnímání příjemného prostředí v interiéru. Kromě ideálního tepelného komfortu jsou sálavé způsoby chlazení i topení zdraví nezávadné.

Ideální tepelný komfort by měl být v každé domácnosti

Tepelný komfort na soudě

Hodnocení tepelného komfortu konkrétním člověkem je vždy subjektivní. Někdy až tak, že jej musí řešit soud, jako v roce 2018 v Německu. Předmětem odborníky i právníky ostře sledovaného soudního sporu byl „silný průvan; ne průvan v bytě větraném netěsnícími okny pootevíranými dokořán, ale v bytě v moderní pasivní bytovce s podlahovým topením, kvalitními okny a rekuperačním větráním. Nájemníci žádali jako kompenzaci jejich pocitu „silného průvanu a nevytopenosti“ bytu snížení nájmu o 20 %. Po posouzení znaleckých posudků soud snížil stěžujícím si nájemníkům nájemné o 10 % se zdůvodněním: nešlo prý o takovou vadu bytu, která by zásadně omezila jeho využívání a 10 % je přiměřená satisfakce i vzhledem k subjektivnímu vnímání tepelného komfortu.

Na optimální tepelný komfort nemá vliv pouze samotný výběr kvalitního systému sálavého stropního chlazení, ale také další stavební a konstrukční prvky vašeho obydlí. Klíčová je přiměřená tepelná izolace, ale také kvalitní výplně stavebních otvorů – okna a dveře, stínění a adekvátní systém větrání. U stropního chlazení je vhodnou volbou větrání rekuperace.

Jak dosáhnout ideálního tepelného komfortu…

… je ideální téma pro kvalitní disertační práci. Pokud k tématu přistoupíme obecně se zohledněním všeho, co již bylo vyzkoumáno, změřeno, zanalyzováno a popsáno, máme šanci zformulovat jednoznačnou odpověď. Ideální cestou dosažení ideálního tepelného komfortu v obytných i pobytových interiérech je sálavé stropní chlazení. Tento fakt je ještě markantnější dnes, v době změny klimatu, globálního oteplování a nárůstu průměrných i maximálních teplot i v našem klimatickém pásmu. Tak, jako dnes už neplatí pranostiky našich dědů a pradědů související s počasím a ročními obdobími, neplatí už ani floskule: „V Česku je potřeba pořádně topit, a ne chladit.Důsledky změny klimatu jsou citelné už i v naší krajině.